Od té doby, co vyšel Překladač Google jsou překladatelé asi tak užiteční, jako je topič v letním kině. Když se v Česku před pár lety rozjel ChatGPT, byl to poslední hřebíček do rakve naší profese. Nebo alespoň takhle mi to neustále někdo naznačuje. Má pravdu? Potřebujeme v roce 2024 pořád lidské překladatele?
Světe, div se, ano, potřebujeme. Ale na čím dál méně věcí. Starší kolegové, kteří překládali už v 90. letech a na začátku milénia, si jistě pamatují dobu, kdy se bez nich mezinárodní firmy zkrátka neobešly. Každý cizojazyčný e-mail a jakákoli komunikace z/do cizího jazyka šla často přes ně. Pro dobrého a rychlého překladatele to musely být žně.
V dnešní době si ale e-maily během pár vteřin přeložíme do všech světových jazyků sami. Navíc máme čím dál víc bilingválních lidí, kteří rovnou komunikují dvojjazyčně. Webovky si taky můžete rychle nechat přeložit od stroje. Newslettery a další marketingové materiály taky. Proč byste to zadávali někomu, komu to potrvá mnohonásobně delší dobu a ještě za to bude chtít peníze? V dnešní době chceme přece všechno rychle a levně, takže není co řešit, ne?
Překladatel vám vydělá víc peněz
Markeťáci jsou jedni z největších fanoušků umělé inteligence. Nedivím se jim, protože jsem na vlastní oči viděl, kolik času, práce a peněz jim dokáže ušetřit. Když ale potřebujou napsat nebo přeložit copy, silně ji přeceňují. Nechali se zaslepit vidinou rychlého a levného výsledku. Často ale dostanou text, který je nepřirozený a neatraktivní. Lidi na něj budou méně klikat, přestanou ho dřív číst a budou si toho z něj méně pamatovat.
To u spousty textů nevadí. Ale jakmile chcete čtenáře oslovit, zaujmout a přimět k akci, máte problém. Ušetřili jste sice pár tisíc korun a několik hodin na překladu, ale s lepší copy jste mohli vydělat daleko víc a zarýt se lidem hlouběji do paměti. V marketingových termínech: mohli jste mít vyšší konverze, menší bounce rate a lepší povědomí o značce.
Jenže to všechno platí jedině za předpokladu, že si najdete dobrého překladatele. Což bohužel není vůbec samozřejmost. Většina kolegů překládá roboticky a nepřirozeně, takže jsou v podstatě jenom takový analogový stroj na překlady. Tenhle styl jim kdysi stačil, když klientovi stačilo přiblížit, o co v textu jde. Těmto časům už je sice dávno konec, ale spousta překladatelů se nestačila nebo nedokáže adaptovat.
Z tohoto důvodu opravdu nedoporučuju najmout si levného překladatele. V současné době uděláte líp, když si text necháte přeložit od AI než od levného překladatele. Cenový rozdíl mezi levným a kvalitním překladatelem může být klidně dvojnásobný, ale klidně i vícenásobný. Pro klienta to může znamenat rozdíl pár tisíc až nižších desítek tisíc navíc. Záleží na množství textu. Pokud chcete, aby překlad prodával, vyplatí se s ním pomazlit. Myslím s překladem, ne s překladatelem. Ale nechávám na vás.
Překladatel upraví text pro zdejší kulturu
Text, který funguje na Američany nemusí vůbec fungovat na Čechy. Spojené státy jsou multikulturní velmoc nepolíbená komunismem. Mají dvakrát větší rozlohu než celá Evropská unie. Jsme velmi odlišné země s velmi odlišnými lidmi. V překladu návodu na myčku kulturní rozdíly asi moc paseky nenapáchají, ale v marketingu už to opět začíná být ošemetné.
Copy, které cílí na průměrné americké důchodce by vám stroj přeložil bez problémů. Fungoval by ale i na průměrné české důchodce? Dobrý marketingový překladatel ví, co je potřeba změnit, aby měl překlad stejný efekt na českou cílovku, jako měl původní text na tu americkou. Někdy stačí jenom změnit tón. Jindy přeformulovat pár vět. Občas něco dovysvětlit, přidat, vynechat.
Myslíte, že by tohle AI zvládla? S propracovanými prompty to podle mě brzo bude možné. Je ale taky dost možné, že vás promptový inženýr vyjde na mnohem víc než překladatel. Navíc není jazykovědec, takže sice vymyslí důmyslnou sadu promptů, ale nedokáže zhodnotit jazykovou kvalitu textu. Můžete si pak sice najmout korektora, ale najednou potřebujete dva lidi a stroj na něco, co obvykle zvládne udělat jeden dobrý překladatel.
Překladatel překládá přesněji
Některé obory vyžadují co nejpřesnější překlad originálu. V právním nebo zdravotnickém překladu je důležité, aby se z textu nic neztratilo a aby se do něj nic nezaneslo. Tady krasomluva není žádoucí. Průzkumy zatím ukazují, že kvalitní překladatelé v těchto oborech překládají přesněji než stroje. Není se čemu divit. Všem se nám někdy rozbilo auto, zasekl počítač nebo porouchal vysavač. To je u jakéhokoli stroje běžné. AI zase občas lže nebo neposlouchá. Což dělají i lidi, ale těm nedůvěřujeme tak slepě jako AI.
Vědci z univerzity MIT už ale experimentují s pokročilým promptováním a další odborníci zase trénují AI na úzce zaměřených materiálech. Podařilo se jim chybovost AI značně snížit a podle mě nebude trvat dlouho, než se překladatelům v přesnosti překladu vyrovná. Zatím tam ale nejsme a možná ani nikdy nebudeme. Bavíme se totiž o nekomerčních vědeckých modelech. Důležité každopádně je, aby tyto citlivé překlady vždy prošly rukama odborníkovi. Víc hlav víc ví. A když něco podělá člověk, můžete ho alespoň seřvat.
Spolupráce překladatele a stroje je dvojsečná zbraň
Možná vás napadlo, že by nejlepší řešení bylo zkombinovat výhody strojového překladu s bystrým okem a citem pro text lidského překladatele. A u hodně textů byste měli pravdu. Někteří kolegové si nechávají celé věty přeložit strojem a pak je upravují, aby lépe zněly a zároveň kontrolují, jestli stroj neudělal chybu. Překladatelské agentury tímto způsobem dokážou přeložit ohromné množství textu za neskutečně krátkou dobu do několika jazyků zároveň. Říká se tomu post-editace strojového překladu neboli MTPE. U textů s jednoduchou větnou skladbou, nenáročnou terminologií a neutrální tonalitou je to skvělá volba, která vám může ušetřit spoustu času a peněz.
Se složitějším textem je to ale pořád bída. Stroj text přeloží do velmi nepřirozené češtiny, která sice obsahuje důležité informace ze zdrojového textu, ale číst ho je jako tahat drobky z chlupaté deky. Upravit tuto jazykovědnou bramboračku do něčeho čitelného pak může trvat stejně dlouho, jako když text překládáte ručně od nuly. Navíc tento styl práce často svádí k tomu se spokojit s textem, který je průměrný a jakž takž srozumitelný.
Já rád používám program, který si zdrojový text sám pro sebe prožene strojem, aby mi potom při ručním překladu mohl u jednotlivých slov našeptávat jejich překlad. Funguje to podobně, jako když něco hledáte na Googlu. Pokud se můj překlad daného slova shoduje s tím, jak ho přeložil stroj, stačí po pár písmenech zmáčknout enter a program za vás slovo dopíše. Někdy se dokonce u kratších a jednodušších vět může stát, že je stroj přeloží tak dobře, že si ji strojem necháte rovnou přeložit celou. Výhoda tohoto stylu překladu je, že vám stroj necpe nepřirozenou větnou skladbu z angličtiny a umožňuje se víc oddálit od zdroje, aby byl překlad v cílovém jazyce co nejvíc čtivý a přirozený. Sice neušetříte tolik času jako u MTPE, ale u delších textů nějaký čas ušetříte taky.
Hlavní ale je, aby strojový překlad vždy kontrolovat zkušený překladatel, a ne jenom někdo, kdo je rodilý mluvčí v cílovém jazyce. Často dokonce nestačí ani korektor. Proč? Protože by mohl opravit jen gramatické chyby. Možná sem tam i nějaký stylistický přešlap. Dobrý překladatel ale pozná, když je překlad angličtina převlečená za češtinu. Text je pak plný trpných rodů, má málo plnovýznamových sloves a má nepřirozenou větnou skladbu. Zkušený překladatel totiž ví, jak snadné je nechtěně propašovat prvky angličtiny do češtiny. A jak je vyhubit.
Budete takovému textu rozumět? Bez problému. Proč byste do něj teda měli šťourat? Protože čím dál víc průzkumů ukazuje, že snadno čitelný text prodává víc než složitý text. Má vyšší konverze, engagement, open rate a spoustu dalších marketingových metrik. Z pohledu brandu je určitě taky plus, když si vás lidi asociují se srozumitelností, přímočarostí a lidskou komunikací.
Proto doporučuju stroje nepřeceňovat. Obzvlášť, co se týče češtiny. Jsou trénované na nepřirozených českých textech, které jsou často nekvalitní překlad z angličtiny (např. Wikipedia), takže zatím v češtině nezní přirozeně. Nedělám si iluze, že to tak bude navždy. Ale dokud to tak je, tak si strojovým překladem můžete klidně víc uškodit, než pomoct.
Tak co? Zaslouží si naše profese ještě žít? Podle mě jo (řekl, zcela nealibisticky). Lidi se akorát musejí naučit, kdy je lepší překládat pomocí stroje a kdy si najmout překladatele. Ve zkratce: chcete, aby vám text vydělával, ať už přímo na e-shopu, nebo nepřímo přes budování značky? Nebo potřebujete, aby byl co nejpřesnější? Radši si najměte člověka. Investice se vám vrátí. Potřebujete přeložit text a je vám jedno, že je kostrbatý, nepřesný a mdlý? Nebojte se použít AI.
Comments